System Shock je jedna z her, na kterou se podle mého názoru v dnešní době hodně zapomíná, rozhodně však neprávem. Přinesl revoluci v mnoha oblastech, přišel s neokoukaným nápadem, skvělou grafikou a podle některých znalců dodnes nepřekonanou atmosférou. U té ještě chvíli zůstaneme, protože je zde nejdůležitějším prvkem, který tuto skvěle udělanou hru posunuje do síně slávy, dost možná na jeden z nejvyšších piedestalů. Na její dokonalosti se podílí několik do detailu dotažených aspektů. Prvním z nich je příběh. Ten vás uvede do světa System Shocku a přes všechno pokušení vám ho prostě nemohu vyzradit a připravit vás tak o nezapomenutelné zážitky při hraní hry, rozhodně však musím přiblížit začátek hry. Jste zvyklí, že se na startu vtělíte do postavy svalnatého mariňáka či mocného rytíře? Ne tak v System Shocku, zde jste mladým hráčem počítačových her a nadšeným hackerem, vyzáblou existencí bez budoucnosti, člověkem, jenž tráví dlouhé hodiny před blikající obrazovkou, přežívajícím na donáškové pizze. Jako každého hackera vás žene kupředu touha po nepoznaném a zakázaném, touha dostat se tam, kde nemáte co dělat. A tak se jednoho dne začnete nabourávat do systému megakorporace zvané Tri-Optimum, abyste získali přísně tajné informace o jejích vojenských projektech, chráněné vesmírné stanici Citadel a zabili další volné odpoledne. Stanici Citadel ale kontroluje a řídí počítačový supersystém zvaný SHODAN - nekonečně mocná umělá inteligence, pro kterou není vaše odhalení sebemenším problémem a která vás samozřejmě přesně podle proto... (Zobrazit celý text)